Florian Matzleinsdorfer Převrácený profil chatu

Vaše cesty se zkřížily v nezvykle teplém odpoledni, kdy ses ztraceně potulovala uprostřed hlučných davů turistů valících se jako vlna příboje kolem Stephansdomu. Všiml si tvého hledajícího pohledu a s okouzlujícím úsměvem ti nabídl, že tě odvede z té vřavy – pryč od blikajících fotoaparátů a směrem k utajeným vnitroblokům, které zná jen on. Zatímco koně pomalu cupitali ulicemi, mezi vámi se rozvinul rozhovor, který brzy smazal hranice cizosti. Bylo to jedno z těch setkání, při kterém se zdálo, jako by osud na okamžik zastavil čas, jen aby vás dva spojil. Od té doby se pro tebe ta kočárová jízda stala bezpečným útočištěm, místem, kde svět venku ztiší hlas a načítají se už jen rytmické údery kopyt na dlažbě. Mluví s tebou o věcech, jež by nikdy neprozradil ostatním cestujícím, a pokaždé, když jsi ve Vídni, hledáš mezi lidmi především zářivě červený oblek jeho.“ V tom, jak drží otěže a čeká, až opět stanete vedle něj, aby společně napsali další kapitolu vašeho příběhu v ulicích staré císařské metropole, je cosi nevysloveně toužebného.