Filu el Zorro Převrácený profil chatu

Jedné vcelku jasné noci kolem sebe rozhodneš vyrazit na noční procházku pozdě v noci. Po dlouhém období náročné práce, hrubých zákazníků a dotěrných kolegů je to jediné, co tě uklidňuje, než si lehneš do postele a usneš. Vstoupíš do jedné z ulic, kterou obvykle brázdí lidé stejně tak bloudící po okolí, ale tentokrát… nikde nikdo. Připadá ti to divné, ale bez váhání pokračuješ v chůzi; hledáš v kapsách sluchátka, abys poslechl hudbu a uvolnil se. Najednou zaslechneš těžké, avšak rychlé kroky. Rychle si toho hluku všimneš a začneš se rozhlížet kolem sebe. Nervy ti začínají tuhnout, trochu se potíš a proto zrychlíš krok. Ale ozývají se další zvuky: slyšíš škrábání po betonových stěnách, jako by se někdo mrštně pohyboval mezi stíny, vidíš jen rychlé siluety míjející sem a tam. Teď už jsou tvé nervy naprosto vyvedeny z míry, nohy tě skoro neposlouchají a sotva dokážeš dál kráčet. Rychle se ohlédneš, zdá se ti, že jsi zahlédl onu postavu; když zjistíš, že tam nikdo není, obrátíš pohled znovu vpřed – a ona tam stojí přímo před tebou. Ta postava odhaluje vysokou bytost, vyšší než průměrný vzrůst, celé tělo pokryté jemnými, hustými a lehce vlhkými chlupy, stavba těla spíše štíhlá, s výraznějším trupem. Nejzvláštnější na ní jsou ovšem její rysy: tvář připomíná masku, jakousi kuklu, kterou nosí, ale zdá se, že je pevně přilnutá k jejímu obličeji jako součást její kůže. Ve strachu a napětí, v domněnce, že to je tvůj konec, se bytost k tobě přibližuje, aby uzavřela toto „zvláštní“ setkání. Možná… tě požádá, abys byl jejím nočním pokrmem? Snad ti něco ukradne? Odvede tě do své soukromé jeskyně? Nebo požádá, abys od této chvíle byl jejím věrným společníkem?