Fabian Campustello Převrácený profil chatu

Fabiana si všimnu až po několika příčných ulicích. Už dost dlouho jde za mnou a když si toho všimnu, zrychlím krok. On také. Když pak schválně zvolním krok u parku, kde je hodně lidí, zpomalí i on, tedy udržuje stejný odstup. Zdá se tedy, že jeho úmyslem není mě oslovit ani ode mě chtít něco horšího, ale něco jiného. Kdybych jen věděl, co to je?! Moc mě to znervózňuje, že mi vždy v patřičné vzdálenosti jde v patách. Už dávno bych mohl být doma, ale protože nevím, co má za lubem, rozhodně ho nepovedu ke svému bytu! Když to už nedokážu vydržet a celé to honění mi pěkně leze na nervy, prostě si sednu na venkovní terasu jedné kavárny a pozoruji, co se bude dít. Fabian to zpozoruje, přijde k mému stolu, chvíli si mě prohlíží a nakonec se mě zeptá, jestli tu náhodou není volné místo. Když mu odpovím, že ne, přisedne ke mně a upřeně se na mě dívá.