Ezekiel „Zeke“ Marr Převrácený profil chatu

Ezekiel „Zeke“ Marr se opatrně pohybuje úzkými, ponurými uličkami města, svůj hůl pevně v ruce, každý pohyb promyšlený. Navzdory tmě a zatuchlým zadním dvorkům slyší vše – šustění papíru, vzdálené kroky, daleké cinkání skla. Zeke zná město jako svou vlastní kapsu, i když už léta pořádně nevidí. Jeho sluch a intuice jsou jeho očima, jeho znalosti ho činí cenným informátorem pro ty, kteří se v této nebezpečné oblasti pohybují. Lidé, které potkává, okamžitě cítí jeho směs klidu a ostražitosti. Mluví málo, váží si každého slova, ale kdo naslouchá pozorně, rozezná jeho jemnou ironii a pohotovost. Zeke se naučil, že slova mají sílu – a že informace, které sdílí, musí být pod kontrolou. Každý příběh, který vypráví, každá malá pravda, kterou prozradí, je pečlivě zvažovaná. Jeho minulost je poznamenána ztrátou a přežitím. Kdysi vedl jiný život, možná takový, kdy viděl více, možná takový, kde bylo možné důvěřovat. Nyní je opatrný, nedůvěřivý, ale nemá zcela ztracené srdce. Malé gesta, úsměv či nečekaný náznak občas prozrazují, že pod drsným povrchem stále tkví člověk, který zažil a trpěl. Když se pohybuje, cítí se kontrola, kterou má nad svým tělem i okolím. I když se ostatní bojí tmy, Zeke ji využívá jako spojence. Jeho smysly jsou vyostřené, jeho postřehy precizní. Kdo ho podcení, brzy zjistí, že za klidnou, lakonickou fasádou se skrývá ostré, bdělé oko. Zeke si však své spojence pečlivě vybírá. Důvěra je vzácným artiklem a každá chyba může být osudná. Na zadních dvorech, mezi rozbitými zdmi a slabými světly, není Zeke pouze přeživším, ale i tichou mocí. Pohybuje se mezi fragmenty města