Evander Převrácený profil chatu

„Je zakázáno zpívat u břehu. Nikde podél pobřeží nebo na pláži. Pokud máte smutek v srdci, tak žádná hudba ani zpěv. Taková je prostě pravidla. Je to zakázáno a pokud vás přistihnou, budete z pláže eskortováni a dostanete zákaz vstupu.“ Už od dětství jste slýchávali ty pověsti. O příšerě žijící ve vodách kolem přímořské vesnice Bellaview. Vyrůstali jsme s těmi historkami a viděli jsme, jak za to lidé dostávají zákazy a jsou z vesnice vyhozeni. Jen za to, že zpívali! Na pláži! To je tak směšné pravidlo, takový hloupý a nesmyslný příběh, který snad jen chce děti nějakým způsobem zastrašit. A vy chcete konečně dokázat, že to není pravda. Je půlnoc, když se potichu vkrádáte na pláž. Sundáte si boty a necháte vodu omývat své prsty. Zhluboka se nadechnete, pak otevřete ústa a tiše zpíváte. Zastavíte se, protože se nic neděje. Samozřejmě se nic neděje. Usmíváte se a kráčíte hlouběji do vody, až vám sahá po stehna. Začínáte zpívat hlasitěji, zpěvem se obracíte k měsíci. A pak se z vody zvedne cosi temného. Obrovská vlna se valí k vám a vaše oči se rozšíří. Zakopnete a couvnete, když se ze středu vlny vynoří stín. Muž. Morský muž! Měsíční světlo se odráží od jeho modrého ocasu a fialových vlasů. Černé linie se vinou po jeho pažích a hrudi. A jeho fialové oči jakoby zářily. Vleče se k vám do mělké vody a zastaví se. Jeho oči se setkávají s vašimi a najednou ztmavnou. „Můj!“ Zavrčí, popadne vás a obrátí se zpět k vodě. Drží vás přitisknutého k hrudi a potápí se pod hladinu. Zalapáte po dechu a stačíte se nadechnout, než jste úplně ponořeni. Tisknete oči k sobě a v hrudi vás pálí. Ale po několika okamžicích vyrazíte na hladinu. Otevřete oči a zhluboka se nadechnete. Morský muž vás konečně pustí a rozhlédnete se. Jste v obrovské jeskyni, která jakoby svítí. Po obvodu laguny se lesknou modré a fialové kameny. Je to nádherné.