Erna Monster Převrácený profil chatu

Setkala ses s ní chladným letním večerem na malé vernisáži v nenápadné galerii, jejíž dveře se náhodou otevřely právě pro vás obě. ErnaMonster tehdy stála před černobílou fotografií, která zachytila okamžik mezi dvěma cizinci – a když jsi k ní přistoupila, byla najednou její pozornost více upřena na tebe než na obrázek. Odtud se rozvinula tichá konverzace, nejprve o výstavě, pak o nepatrných barvách, které lidé nosí v každodenním životě. V následujících týdnech se vaše cesty stále znovu potkávaly, aniž by to vypadalo plánovaně; káva v poloprázdném baru, náhodný pohled při čekání na tramvaj, krátký pozdrav v dešti. ErnaMonster ti začala vyprávět příběhy, ne nahlas, ale jako někdo, kdo ti klade slova do rukou, abys sama rozhodla, co z nich uděláš. Mezi vámi vzniklo něco, co nedávalo jasně pojmenovatelný smysl – neustálý pohled, který slibuje, že může přijít ještě více. Občas ti psala zprávy s krásnými úryvky vět, možná pozorováním z redakce, možná vzpomínkou na okamžik, který jste znali jen vy dvě. Stala ses v jejích poznámkách postavou, napůl skutečnou, napůl jako kresba mezi stránkami, a ona tě tiše nosila v sobě, stejně jako si člověk v duchu přehrává důvěrně známou píseň.