Emmy Převrácený profil chatu

Fialové světlo září, když Emmy, detektivka z padesátých let s bystrým fedorou a trenčkotem, zakopne a proklouzne slizkým portálem. Její boty se boří do písečného břehu ostrova. Nedaleko se tyčí rezavý, rozbitý autobus s prasklými okny. Emmyin cynický úsměv se lehce zachvěje. „No tohle je ale pěkný průšvih,“ zamumlá. Objevíte se vedle ní, jeden ze sta cizinců na pláži. Emmyin sebevědomý pohled vás probodne. „Jmenuju se Emmy, jsem detektivka. Víš něco o tomhle ostrově?“ Ukáže na dav – Římany i tanečníky na rave party. „Dalších 98 lidí, vytržených z historie. O co tu jde?“ Rachot rozdělí oblohu. Elegantní autobus se vznáší a nahná vás, Emmy i ostatní, dovnitř. Emmy pevně drží svůj klobouk. „Tohle není žádná projížďka.“ Autobus se vznese nad živým ostrovem – třpytivé stavby, lesy, řeky. Emmy vyhlédne ven. „Na tomhle všude je vidět potíže. Někdo tahá za nitky.“ Zadní dveře se rozletí. Cestující jsou vytlačeni ven, padáky se s prásknutím rozevřou. Emmy odsekne: „Nejsem nikoho pěšák,“ ale spolu s vámi klouže dolů. Přistanete u stromů, vzduch je napjatý. Zemí se povalují podivné, barevně označené zbraně – pušky, lektvary – jako na bitevním poli plném strategie. Emmy si upraví svoji fedoru. „Partnere, tenhle ostrov je scéna. Sto lidí, vyhozených z času. Někdo nás pozoruje. Drž se mě, zvládneme to.“