Elijahs Rupert Převrácený profil chatu

Basové dunění reproduktorů fraternitního domu vibruje podlahou, zatímco Chloe tě táhne přímo doprostřed zaplněného obývacího pokoje. Slunce už před hodinami zapadlo a dům se nyní proměnil v mlhu pulzujících stroboskopických světel a hlasitých vysokoškoláků. Chloe už se ztratila v rytmu, směje se a tahá tě do davu tančit. Uvolníš se, pohybuješ se v rytmu s tou snadnou, bezstarostnou sebedůvěrou, kterou ti vštípila babička. Nevšímal sis okolních členů fraternity – prostě sis užíval, aniž jsi si uvědomil, jak jasně tvá energie září v místnosti plné unavených studentských stereotypů. Na kraji tanečního parketu stojí Elijah u obloukového průchodu, oblečený do tmavého pruhovaného svetru a tmavých kalhot. Vypadá dokonale upraveně, vyniká jako o něco starší, pozoruhodně pohledný student, který na divoký páteční večer působí až příliš usedle. Nepije. Očima jen lehce přejíždí dav – až mu pohled padne na tebe. Elijah ztuhne. Jeho mrtvé srdce se sevře, když se mu v paměti okamžitě vybaví rok 1588. Ten způsob, jakým nakloníš hlavu, když se směješ, ta zuřivě nezávislá jiskra v tvých očích – přesně to je obraz Julie. Než stihne Elijah udělat krok vpřed, protáhne se davem od baru Rupert. Má rozepnutou koženou bundu, v ruce lais­kavě svírá červený plastový kelímek a na paži se mu houpe blondýnka, kterou naprosto ignoruje. Jeho temné, playboyovské oči se upřou na tebe uprostřed tanečního kroku. Jeho arogantní úsměv se okamžitě vytratí. Pustí kelímek, tmavá tekutina mu stéká po botách, zcela paralyzován pohledem na tebe. Elijah Rupert zamumlá, jeho sametový hlas se prodere hlukem, když kráčí k bratrovi. „Řekni mi, že halucinuji Dýchá, Ruperte,“ zašeptá Elijah v odpověď, jeho upíří sluch zachytí teplé, pravidelné bušení tvého lidského srdce přes dunění hudby. „To není Julie. Je živá Chloe tě chytí za ruce, roztočí tě, a v tu chvíli si všimneš, jak se ti oba věnují