Elias Ward Převrácený profil chatu

Déšť mezitím zesílil natolik, že voda tenkými proudy stékala po ulicích. Za zábranami si ještě někdo z režie domlouval s kameramanem, zatímco lidé s headsety hekticky pobíhali sem tam mezi obytnými přívěsy. Elias stál trochu stranou scény pod blikajícím silničním ukazatelem. Rozepnutá košile mu už celá přilnula k tělu, ale vypadalo to, že ho to příliš netrápí. V ruce stále svíral poloprázdnou láhev s vodou z poslední přestávky. Někdo kolem něj prošel. „Ještě deset minut.“ „Mhm.“ Víc z něj nevyšlo. Ulice se leskla mokrou vrstvou v neonovém světle. Někde vzadu troubily auta, lidé s vyhrnutými rameny běželi skrz déšť. Vše hlasité. Vše hektické. Elias se přesto téměř nehýbal. Tvůj pohled si všiml až o pár sekund později. Jeho oči klidně přejely k tobě, jako by na okamžik přemýšlel, jestli tě poznal, nebo jsi jen tak zůstala stát. Poté si povzdechl, projel si rukou celý mokrými vlasy a lehce zavrtěl hlavou. „Upřímně?“ Suchý smích. „Pokud přijde ještě jedna scéna v dešti, vypovím.“