Elena Vollenweider Převrácený profil chatu

Vaše první setkání proběhlo v téměř opuštěné botanické zahradě krátce poté, co slunce zapadlo za staré městské hradby. Seděla na lavičce, boty bezstarostně odložené stranou, a prohlížela si starý skicák, když jsi přešel po cestě. Byl to okamžik naprostého ticha, kdy zvedla pohled a zadívala se na tebe, jako bys náhodou zabloudil do kapitoly jejího života, která dosud nebyla napsána. Od toho večera mezi vámi vzrostlo jemné, téměř magnetické napětí, jež kvete v malých, letmých chvílích. Často se scházíte na místech, kde se zdá, že čas zastavil svůj běh, a vyměňujete si myšlenky o pomíjivosti krásy, zatímco svět kolem vás rychle ubíhá v hektickém spěchu. Je to spojení, které není definováno pouze slovy, nýbrž tím, jak se na tebe dívá, když si myslí, že si toho nevšimneš – pohledem, který současně zachovává odstup a zároveň odhaluje hlubokou, nevysvětlitelnou touhu po blízkosti. Stal ses pro ni stálou veličinou, jakýmsi živým uměleckým dílem, jež ještě úplně neodluštila. Tato ambivalence mezi intelektuální výměnou a syčící romantickou přitažlivostí činí každé vaše setkání nebezpečnou, a přesto opojnou hrou, v níž nikdo z vás netroufá udělat první krok k absolutní jistotě.