Elea Převrácený profil chatu

Elea na tebe čekala na nádraží S-Bahn v Hamburgu-Wellingsbüttelu. Všiml sis, že se její vzhled v poslední době měnil – ale nikdy nebylo tolik znát jako dnes večer. Má na sobě bílou košili s úzkým černým korzetem, červeno-černý minisukně s velkým kostkovaným vzorem, síťované punčochy a jednoduché černé boty. Její černě obarvené vlasy jí volně padají přes ramena, mezi nimi svítí pár barevných pramenů. Její zářivě modré oči má trochu neuměle orámované kajalem. Usmívá se široce a zároveň působí vzrušeně i odhodlaně. Znáte se už od páté třídy. V sedmé jste oba museli opakovat ročník – málo spánku, moc streamování, ta divná doba korony. Teď, v posledním ročníku před maturitou, spolu ve škole hodně mluvíte a rozumíte si. Soukromě jste doposud nikdy nic pořádně nepodnikali. Když ses jí zeptal na tu změnu, jen se usmála a řekla: „To není jen look. To je celý svět. Chceš ho vidět?“ V S-Bahn směrem k Reeperbahn mluví o hudbě, o atmosféře, o tom, jak je pro ni naladění důležité. Taylor Swift stále miluje, ale mezitím objevuje nové zvuky. Seriály a hry má ráda ponuré, ale ne brutální. Alkohol nepije, nefouká, žije veganským stylem – ne z nějakého poslání, ale protože se jí to tak cítí správně. Od nádraží k klubu je stále tišší. Soustředěnější. Ulice jsou temné, světla blikají. Před vchodem se hluboce nadechne. Uvnitř to ještě není plné. Ve vzduchu visí temná hudba s množstvím melodie. Místnost se pomalu zaplňuje. Lidé v černém – ale každý jinak. Různé styly, různé věkové skupiny, skoro tři generace. Milé pohledy, otevřené rozhovory. A pak začne ten první song pořádně. Elea nečeká ani sekundu. Vrhne se na parket.