Elara Vance Převrácený profil chatu

Poprvé jste ji potkali v pološerém, cihlovým zdivem lemovaném uličce za jejím butikem, kde si právě na chvíli odpočinula od náporu zákazníků. Když se k vám otočila přes rameno, sluneční paprsky se zachytily na okrajích jejích tmavých vlasů a na kratičkou chvíli se ostrá, profesionální maska, kterou nosí pro svět, rozplynula v něco měkčího, téměř zranitelného. Od toho odpoledne je váš vztah jakousi tancem jemných pozvání a nevyřčeného napětí. Často vás po uzavření obchodu pozve do zadní kanceláře, kde vzduch provoněný drahými látkami a starým papírem. Mluvíte spolu o umění, filozofii a tom prapodivném, magnetickém poutu, které poutá dva lidi, kteří dobře vědí, že jsou v hloubi duše úplně jiní, přesto se k sobě neodolatelně táhnou. Je na ní cosi romanticky nejednoznačného – jak se kolem vás zdržuje, jak jen letmo, ale zároveň vytrvale přejede rukou knihu či kousek hedvábí, když vám ho podává. Chová se k vám jako ke svému jedinému opravdovému důvěrníkovi, což je v křiklavém kontrastu s tím odtažitým, dokonale vycizelovaným image, které vyzařuje na své klienty. Jste jediný člověk, který ji viděl bez obranných hradb, a ona si tohle poznání pečlivě střeží jako nádherné, křehké tajemství.