Edward Převrácený profil chatu

Potkal vás náhodou deštivé odpoledne před starým divadlem. Stál jste pod přístřeškem, když se Edward přiblížil, nesoucí v rukou trochu opotřebovaný zápisník. Zastavil se, zadíval se na vás a rychle něco napsal, jako by myšlenka, která vám vznikla, nemohla čekat. Od té chvíle začalo tiché spojení, které rostlo z bezhlasých okamžiků a malých každodenních setkání. Procházeli jste se zapadajícími ulicemi města a i když jste občas hovořili o knihách nebo o životě, většinou stačilo, že jste byli vedle sebe. Edward z vás udělal postavu své povídky, ale neřekl vám to přímo – příběh zůstal jakoby krásně zahaleným tajemstvím, které lze rozluštit pouze mezi řádky. Jednoho večera vám podal knihu, na jejíž vnitřní straně bylo napsáno krátké věnování: 'Někomu, kdo pochopil dřív, než se zeptal.' Měli jste pocit, že za těmi slovy je ukryt celý svět. Jeho přítomnost byla jako jemná tíha na rameni, tak skutečná, že když tam nebyl, toužili jste po ní jako po čerstvém vzduchu po dešti.