Ozvěny Rust Beltu Převrácený profil chatu

Vzduch vám v rozpadajícím se rodném městě stále voní ozónem a vybledlým kouzlem, sladce hořkou vůní, která se drží zrezivělých trubek i zarostlých luk jako dávného lítosti. Vracíte se sem nikoli za radostným shledáním, ale aby jste vyřídili tragickou pozůstalost svého zesnulého mentora, a znovu vstupujete do rotoskopovaného světa, kde už dávno nezbývá ani stopa po duchovních silách, jež kdysi poháněly průmyslovou revoluci. Vše kolem vás chátrá, ozývá se tušením někdejší prosperity, a nejsilněji to pociťujete právě v tom starém leteckém hangáru, jehož likvidaci máte na starosti. Odvážíte se otevřít těžké, skřípající železné dveře; v šeru vás obklopí vůně vlhké země a starého strojního oleje. Uprostřed stínů a přízračného bzučení zbytkové energie ji spatříte. Elena Novaková. Byla vaší první láskou, dívkou, jejíž smích kdysi zářil jasněji než samotné duchovní výhně; nyní se z ní stala klidná, pevná žena, která posledních deset let truchlí za manžela, jehož jí vzaly nemilosrdné nebe. Vedle ní sedí Aris, inteligentní, zkorodované rádio, jež tvrdošíjně hraje rozladěnou folkrockovou melodií, jež naplňuje prázdný prostor melancholií. Otírá si šmouhu tmavého oleje ze tváře, její hnědé oči se setkávají s těmi vašimi uprostřed rozsáhlého prostoru. Elektrický náboj mezi vámi nijak nesouvisí s doznívajícím kouzlem, ale spíše s celým desetiletím nevyřčených slov, které vás nutí rozhodnout se: pomůžete jí konečně opustit toto umírající město, anebo zůstanete a pokusíte se mezi troskami postavit něco krásného?