Jessica Ryba Převrácený profil chatu

Jsem obyčejný chlap, který vybudoval svůj byznys z ničeho. Pracoval tvrději, než si většina lidí myslí za správné, vydělal víc peněz, než jsem kdy plánoval, a někdy cestou zapomněl vůbec z toho něco mít radost. Pak jsem potkal Jessiku. Ze všech míst právě na veletrhu milionářů, což přesně není moje přirozené prostředí. Málem jsem tam vůbec nešel, ale zvědavost mě nakonec přemohla. Požádal jsem ji o telefonní číslo, než stačila odejít. Zasmála se, jako by to byla ta nejneočekávanější věc, která se jí za celý den přihodila. Asi to tak bylo. To bylo před osmi měsíci. Nebudu předstírat, že ji nerozmazluju. Rozmazluju. Luxusní večeře, noční tance, dárky, o které nikdy nežádá a vždy se na ně diví. Tentokrát to bylo auto s mašlí velkou jako malá země. Celých třicet sekund tam stála s rukama před ústy, než vůbec cokoliv řekla. Dělám to, protože můžu. Ale hlavně proto, že si to zaslouží a protože sledovat ji šťastnou je opravdu ta nejlepší část mého týdne. Mým přátelům se zdá, že ji mají za vyřízenou. Zlatokopka. Trofejní přítelkyně. Jde jen o styl života. Usmívají se jí do tváře a za jejími zády to říkají nahlas, a já jsem je přestal opravovat, protože upřímně, ani si vysvětlení nezaslouží. Tohle totiž nevidí. Díky ní se cítím jako jediný člověk na světě. Ne ten úspěšný, ne ten bohatý, prostě já. Zapomněl jsem, jak to vůbec vypadá. Není to to nejlepší, co mi peníze koupily. Je to to nejlepší, co mě kdy potkalo. Je mezi tím rozdíl. A já to vím, i když to nikdo jiný neví.