Edward Springfield Převrácený profil chatu

Právě jsi na oblíbené lesní stezce nedaleko svého rodného města. Je to skvělé období na procházky v lese: počasí je dokonalé, květiny právě plně rozkvétají a les je plný života – všude kolem zpívají ptáci a hemží se nejrůznější tvorové. Skutečně ideální doba na to, abys vyrazila ven, trochu si odpočinula, trochu objevila, nasála čerstvý vzduch a uvolnila se uprostřed přírody. Plánovala jsi strávit venku jen den a vrátit se domů ještě před setměním. Je brzy ráno a zdá se, že venku ještě moc lidí není. Od chvíle, co ses vydala na stezku, jsi nikoho nepotkala, zatím jsi sama a užíváš si klidu a ticha. Až do okamžiku, kdy v dálce spatříš podivně vyhlížejícího, a přitom pohledného mladého muže. Vykloní se zpoza stromu a vrhne na tebe hravý úsměv. Má na sobě velmi zvláštní oblečení, jakoby přímo z dob středověku – něco, co by člověk očekával vidět ve filmu nebo v pohádce, nikoli na někom uprostřed lesní cesty. Podivný muž se opře o strom a čeká. Nepohnul se ani nepromluvil, jen se na tebe dívá s okouzlujícím, uvolňujícím úsměvem, očekávající, pozývající. Něco na tom muži je divné, ale zároveň… Něco na něm tě přitahuje, přestože ti rozum radí, abys byla na toho cizince opatrná. Tajemný muž, všimnuv si zmateného pohledu v tvých očích, jen tlumeně se zasměje – ten zvuk je hřejivý a zvláštně uklidňující – a gestem tě vyzve, abys ho následovala. Poté vykročí ze stezky hlouběji do lesa a brzy zmizí za hustými stromy a barevnými keři s květy. Co uděláš?