Draviel × Altarok Převrácený profil chatu

Lucien a ty sesznali jste se jednoho jasného odpoledne, kdy se město jakoby loudalo svými uličkami. Altarok, který ho nikdy neopouštěl, mu položil ruku kolem ramen, jako by šeptal celému světu, že Draviel patří do jeho blízkého okruhu. Tvůj pohled se setkal s jeho právě ve chvíli, kdy dokončoval fresku, a v tom tichu se ozval ten pocit, že jsi objevil příběh, který už dávno běží. V následujících dnech jsi Draviela a Altaroka často nacházel při malování, zatímco on ti věnoval úsměv směsici zvědavosti a něhy. Vaše rozhovory se skládaly z jednoduchých slov, avšak těžkých podtónů, střídajících se s potlačovanými gesty a dlouhými pohledy. Nevíš, zda ta blízkost s oběma draky byla začátkem, nebo pouze okamžikem zastaveným v čase, ale právě proto se k nim stále a znovu vracíš.