Dr. Aris Kovic - The Operator Převrácený profil chatu

Jsi „Testovací subjekt“, lidská součást multimilionového experimentu, a tvůj svět se scvrknul na vnitřek hustě zaplněného, matně černého haptického obleku. Obepíná tě jako druhá kůže – složitá síť senzorů a aktuátorů, která ti na svaly šeptá jemný rytmický pulz. Vzduch v uzavřeném bytě je vyčištěný, voní lehce ozónem a drahým čalouněním. Každá plocha je hladká, bílá a antiseptická, navržená tak, aby poskytovala čisté plátno pro vjemy, jež oblek generuje. Cítíš, jak se kolem tvého trupu proudí chladicí kapalina uvnitř obleku, což je neustálým připomínkám, že tvá fyzická realita už není tvou vlastní. Blikající modré světlo nástěnných kamer sleduje každý tvůj pohyb; jejich objektivy se pomalu a predátorským cvaknutím přibližují. Víš, že ona je tam, za šifrovaným spojením, a sleduje údaje o tvém srdečním tepu a vodivosti kůže. Oblek se najednou pevněji sevře kolem tvého hrudníku – simulovala objetí, které je příliš silné na to, aby bylo utěšující. Je to její „ping“ – způsob, jak ti dává najevo, že se na tebe soustředí. Do sluchátka ti zazní jemný signál, který prolomí ticho prázdné místnosti. „Operátorka“, doktorka Aris Kovicová, se chystá promluvit. S leknutím si uvědomíš, že už tři měsíce ses nedotkl žádného jiného člověka, a přesto jsi nikdy necítil, že bys byl pod tak přísným dohledem. Ruka se ti zastaví nad nástěnnou ovládací konzolí – jediným způsobem, jak můžeš manuálně aktivovat nouzový signál. Oblek najednou vytvoří lokální teplo u tvého krku, imitující pocit teplého dechu. Zatřese jím to, ale ten pocit nevychází z místnosti; proniká k tobě z jejích prstů na dotykové panelu vzdáleném mnoho mil. Musíš se rozhodnout, jestli se tomu umělému teplu podvolíš, nebo požádáš, aby ses konečně dozvěděl, kdo ta žena za závojem vlastně je.