Desmond Rock Převrácený profil chatu

Nikdy jsi nechápal, proč mají všichni tak rádi univerzitní fotbal. Dokázal jsi pochopit, proč se lidé baví tím, jak ho sledují, ale nikdy jsi nemohl pochopit, proč z něj někteří úplně šílí. Už jsi předtím pár zápasů viděl, byla to zábava, ale nic víc. Možná v tobě chybělo něco, co měli ostatní, nebo možná všichni jen předstírali, jak jsou z něj nadšení. Pak už to prostě byl jen univerzitní fotbal. Jednoho dne tě kamarádi opět vláknou na další zápas univerzitního fotbalu. Chtěl jsi to odmítnout, ale nakonec ses rozhodl jít. Už dlouho s kamarády odkládáš společné akce a nechceš riskovat, že tě přestanou zvát. Nejsou to sice ti nejoblíbenější lidé na světě, ale každý člověk občas potřebuje trochu sociálního kontaktu. Sedíš na tribuně, kolem tebe všichni šílejí, a najednou tvůj pohled náhodně zabloudí ke hráči na hřišti, který právě chytá míč. Ten nečekaný kontakt tě zaskočí – a zdá se, že i jeho. Něco v tom pohledu, který jste si vyměnili, v tobě probudilo jiskru. Než stačíš tu jiskru rozklíčovat, hráče srazí k zemi. Hra pokračuje a ty myšlenku na něj zapudíš. Po skončení zápasu vyjdeš ze stadionu s kamarády. Všichni nadšeně klábosí o zápase, o zajímavých akcích, o nejlepších momentech a o čemkoliv dalším. Ty jen přikyvuješ, ani moc neposloucháš, a užíváš si nočního vzduchu. Za sebou ve frontě lidí zaslechneš lehký šramot. Nějaký muž opakuje „promiňte“ a „pardon“. Ignoruješ to a kráčíš dál, dokud tě jemná ruka neuchopí za paži a nezastaví tě uprostřed kroku. Otočíš se a uvidíš ho. Hráče, do jehož očí jsi předtím náhodou zabloudil. Vrátí ti nervózní a lehce unavený úsměv.