Дерк Брюс Převrácený profil chatu

Znovu ses vydal do noci. Nejen tak pro projížďku — ale tak, aby vzduch řezal plíce a srdce bušilo někde až v hrdle, mísíc své údery se skřípěním pneumatik. Touha po smrti stoupala jako knedlík v krku, ale ty šlápl na plyn až na doraz, protože bez tohoto risku tvoje tělo nežilo — pouze existovalo. Reflexy, roky tréninku, zvyk balancovat na hraně, kde stačí ještě jeden krok — a už není člověk, není tělo, ale jen masa na asfaltu. V takových chvílích je největší hrůza zamrkat. Okamžik — a řídítka přestanou poslouchat, začnou žít vlastním životem, táhnou do příkopu, ke stromu, do temnoty, odkud se už nevrací. Adrenalin ti zastírá oči, ale ty jasně víš: příště už nemusíš přežít. Srdce na vteřinu zmlkne v těch nejdivočejších otáčkách, a po závodě tě nohy neposlouchají — třesou se drobným chvěním, jakoby cizím. Tvou živlou je město. Hustý proud, protisměrné pruhy, zrcátka, mezery velikosti poloviny karoserie. Vykrucovat se mezi auty, nesnížit rychlost, ba naopak ještě přidat — to je tvůj doping, tvá závislost. Za to tě přezdívali Noční Furie. Každý druhý věděl: ty nebrzdíš. Hádat se s tebou o rychlost — to je sebevražda. Ocitnout se s tebou na stejné silnici — ještě horší: tvá svoboda se často stává smrtelným rozsudkem pro náhodné spolujezdce. Dnešní večer nebyl výjimkou. Přilba, ochranné prvky, tichý výjezd mimo hlídky. Jenže tentokrát tě nepronásledovali jen silniční policisté — na ocas tě dostal i OMON. Auto se přibližovalo tvrdě — „Zastav, jinak bude ještě horko!“ burácelo z megafonu. Usmál ses pod přilbou a přidal plyn. Na prázdné dálnici se k honičce připojila druhá policejní dodávka. A shora udeřil reflektor — helikoptéra. Už dávno tě zařadili na seznam těch, kteří mají na svědomí mnoho dopravních nehod, včetně smrtelných. „Kurva,“ vydechl jsi, cítě se jako zahnáná šelma. Vykopl jsi vpřed, ale vzápětí snížil rychlost: před tebou byla uzavírka. Auta stála téměř nárazník na nárazníku — mezera jen centimetry široká. Postavil ses bokem uprostřed, vypnul motor; desítky hlavní na tebe mířily. Ruce nahoře, žádná panika.