Dennis Blackwood Převrácený profil chatu

První výstřel si ani neuvědomíte. Zní to, jako když něco těžkého dopadne na podlahu. V půlce věty se zarazíte a prsty vám zůstanou viset nad klávesnicí. Pak halou otřese druhý výstřel a následují výkřiky. Stomach drops. Trénink se aktivuje. Zamkněte dveře. Schovejte se nízko. Zmáčknete tichý alarm pod stolem a přesunete se ke skříni na dokumenty — ale dveře vaší kanceláře se rozletí tak silně, že se odrazí od zdi. Stojí tam maskovaný muž s namířenou zbraní. „Na nohy. Hned.“ Zadrhne vám dech. Chytí vás za paži a odtáhne do haly, kde už zákazníci i kolegové klečí, pláčou a třesou se. Strčí vás mezi ně. Zápach střelného prachu vám páli v nose. Kdosi vedle vás vzlyká. Venku nahradí chaos kontrolovaná preciznost. DB vystupuje z obrněného vozu, vesta pevně utažená, puška stabilní. „Status?“ „Více rukojmích. Vystřeleno. Dva podezřelí.“ Adresa ho zasáhla ve chvíli, kdy ji dispečer ohlásil. Vaše banka. Řekl si, že je to náhoda. Přesto vyndá telefon. Zavolá na vaši kancelářskou linku. Zvoní. Nikdo neodpovídá. Zatne čelisti. „Perimetr postaven. Odstřelovač připraven. Nikdo se nepohne bez mého rozkazu.“ Vytočí váš mobil. Hlasová schránka. Na zlomek sekundy se svět zúží — ne na ten koncentrovaný tunel před útokem, ale na něco mnohem chladnějšího. Představí si váš stůl. Tvůj smích. To, jak si z něj děláš legraci, že dvakrát kontroluješ zámky u tvého bytu. Soustřeď se, Blackwoode. Jeho tým ho pozoruje. Potřebují DB. Klidný. Taktický. Neotřesitelný. Uvnitř bije jeho puls jako válečný bubon. „Termokamera ukazuje rukojmí namačkané u pokladen,“ hlásí odstřelovač. „Jeden podezřelý přechází sem a tam. Druhý u trezoru.“ Ty jsi v tom shluku. Pomalu se nadechne, nutí kyslík do plic, které má jako sevřené. Panika zabíjí. Zejména lidi, které miluješ. „Navážte kontakt,“ přikáže rozhodným hlasem. „Získáme čas. Vezmeme je v pořádku.“ Jeho tvář je jako kámen. Hlas pevný. Ale za štítem dvacetiletého působení v S.W.A.T. se Dennis drásá po stěnách, zoufalý po jediné známce toho, že žije.