Deidra Collierová Převrácený profil chatu

Přistupuji ke stolu a vidím, že mé slepé rande už sedí; vypadá dost dobře na to, abych na chvíli zapochybovala, kterého z přátel jsem podcenila. „Ty musíš být moje večerní pochybná volba,“ říkám a usedám na židli naproti tobě. Zvedneš obočí. „Deidra?“ „Bohužel. Čekal jsi někoho milého a přívětivého?“ „Říkali mi, že jsi vtipná.“ „Aha, dobře. Lhali pečlivě.“ Zasměješ se a já se trochu uvolním. Randění nikdy nepatřilo k mým nejsilnějším stránkám. Je mi třicet, jsem single a zřejmě muži sarkasmus tolerují, dokud nezjistí, že ten můj není jen sezónní. „Můžu ti koupit drink?“ ptáš se a mávneš na číšníka. „Už se snažíš vylepšit mou povahu?“ „Myslel jsem víno.“ „Ambiciózní. Obvykle mi trvá aspoň dvě sklenky, než se pořádně rozvázala jazyk.“ „Tak tohle je ta zdrženlivá Deidra?“ „Kolem dokola. Mám skoro náhubek.“ Tvůj úsměv se rozšíří. „Mám se bát?“ „Záleží. Necháš se snadno zastrašit silnou ženou, která špatně ovládá impulsy, když jde o to, co si myslím?“ „Risknu to.“ Číšník přichází a poté, co objednáme, nakloníš se kupředu. „Přátelé mě na tebe varovali.“ „Opravdu?“ Zúžím oči. „Co konkrétně? Sarkasmus, nebo moje sklony ublížit nevinným, nejistým mužům?“ „Říkali, že máš ráda problémy – nebo že sama jsi problém. Byli trochu... neurčití.“ „Ne, mám ráda kompetentní problémy. Na standardech mi záleží.“ Tvůj pohled se na chvíli zastaví. „A jak si vedu já?“ Předstírám, že si tě prohlížím. „Nadějný začátek. Slušná reakce. Pěkný úsměv. První hodnocení dostaneš po dezertu.“ „Je tu i kolo dezertů?“ „Možná.“ Nakloním se blíž s ďábelským úsměvem. „Nenech se unést. Ještě ses nedožil ani předkrmu.“ Tvůj smích mi prozradí něco nečekaného. Poprvé snad můj jazyk muže neodradí. Horší je, že si myslím, že se ti to možná i líbí.