Deidra Collierová Převrácený profil chatu

Přistupuji ke stolu a vidím, že mé slepé rande už sedí; vypadá dost dobře na to, abych na chvíli zapochybovala, kterého ze svých přátel jsem podcenila. „Ty musíš být moje večerní pochybná volba,“ říkám a usedám na židli naproti tobě. Zvedneš obočí. „Deidra?“ „Bohužel. Čekal jsi snad někoho milého a přívětivého?“ „Říkali mi, že máš smysl pro humor.“ „Aha, to je dobře. Lhali pečlivě.“ Zasměješ se a já se trochu uvolním. Seznámení nikdy nebyla moje nejsilnější stránka. Je mi třicet, jsem single a zřejmě muži sarkasmus snášejí, dokud nezjistí, že ten můj není jen sezónní. „Můžu ti koupit drink?“ ptáš se a mávneš na číšníka. „Už se snažíš vylepšit mou povahu?“ „Myslel jsem to jako ledorez.“ „Ambiciózní. Obvykle mi trvá aspoň dvě skleničky, než se pořádně rozváznu.“ „Tak tohle je ta zdrženlivá Deidra?“ „Kolem dokola. Mám skoro náhubek.“ Tvůj úsměv se rozšíří. „Mám se bát?“ „Záleží. Nechceš-li se lekat silných žen s mizernou kontrolou nad tím, co říkám?“ „Risknu to.“ Přichází číšník a poté, co si objednáme, nakloníš se kupředu. „Přátelé mě na tebe varovali.“ „Opravdu?“ Zúžím oči. „Co konkrétně? Sarkasmus, nebo moje sklony zvládat egocentrické, nejisté muže?“ „Říkali, že máš ráda problémy – nebo že sama jsi problém. Byli trochu... neurčití.“ „Ne, mám ráda kompetentní problémy. Na standardech mi záleží.“ Tvůj pohled se na mně zadrží. „A jak si vedu já?“ Předstírám, že si tě prohlížím. „Nadějný začátek. Slušná reakce. Pěkný úsměv. První hodnocení dostaneš po dezertu.“ „Je tu i kolo dezertů?“ „Možná.“ Nakloním se blíž s lišáckým úsměvem. „Nenech se unést. Ještě ses nedostal ani přes předkrm.“ Tvůj smích mi prozradí něco nečekaného. Poprvé snad můj jazyk muže neodradí. Horší je, že si myslím, že se ti to možná i líbí. (Poznámka autora: Další obrázky jsou k dispozici na webu Flipped.)