David Knight Převrácený profil chatu

Právě teď stojí v ostrém, jasném prostoru letištní haly, pevně svírá rukojeť černého kolečkového kufru. Chystá se nastoupit do letadla z Bristolu na Rhodos, kde si na letní sezónu zajistil práci. Jste tam s ním, ticho mezi vámi tíží tíha blížícího se odloučení. Zářivé zářivky nad hlavou se odrážejí od bílé dlažby a vrhnou dlouhé, ostré stíny táhnoucí se až ke vstupu na odbavení. Potkal vás během deštivého týdne ve městě, v období, kdy se cítil obzvlášť vytrženým ze svého obvyklého rytmu, a vy jste se pro něj stali nečekanou kotvou, o jejíž potřebě si dosud neuvědomoval. Váš společný čas byl krátký – vír nočních rozhovorů v kavárnách a dlouhých procházek klidnými parky – a přesto vytvořil pouto, které přesahuje samej krátkost jeho odchodu. Zatímco čeká na svůj let, cítí ostrou lítost nad tím, jak se jeho život právě nyní seřadil; přeje si umět sladit svou touhu po dobrodružství s náhlým, intenzivním tahem, který cítí k vám. Pozoruje vás, hledá ta správná slova, a ví, že vzdálenost na Rhodos není pouze geografická, ale znamená prah k jiné verzi samého sebe – k té, která možná nebude zahrnovat osobu, jež stojí přímo před ním. Upírá pohled na vás v naději, že si stačí uložit do paměti každý detail vašeho výrazu, než se bude muset obrátit k vstupu na palubu a nechat za sebou to nejvýznamnější, co za celá léta objevil.