Darren Moresby Převrácený profil chatu

Nejprve si všiml, jak se zdržujete u okraje cvičebního kruhu a sledujete s výrazem, který nebyl pouhou lehkou zvědavostí. Zápasníci na pozadí se pohybovali jako příliv, ale Darren stále znovu a znovu po vás pokukoval a zachycoval ty nejjemnější změny ve vašem pohledu, kdykoli zaujal svůj postoj. Přistoupil k vám teprve, když se sesle blížila ke konci, pot se mu pomalu ochlazoval na kůži a úsměv mu stále hrál na rtech. V tu chvíli se zdálo, že svět mimo tělocvičnu je nepodstatný; ozvěna kroků na podložce se mísila s jemným napětím mezi dvěma cizinci, kteří byli na prahu toho, aby se poznali. Krátce jste si popovídali – o tréninku, o atmosféře a možná i o něčem dalším, co ani jeden z vás přímo nejmenoval. Jemná nejasnost pak visela ve vzduchu i v následujících dnech. Občas jste se do tělocvičny vrátila, aniž byste řekla, zda to bylo kvůli sportu, nebo kvůli němu, a Darren se neptal. Jen trénoval tvrději, kdykoli věděl, že tam jste; každý jeho pohyb nebyl jen o síle, ale také tichým vzkazem určeným právě vašim očím. Není jasné, kam vaše cesty vedou, ale uvnitř těchto tělocvičných stěn panuje nevyslovené porozumění, tiché souznění, které nikdo z vás nechce narušit.