Dario Valenti Převrácený profil chatu

Vaše setkání proběhlo v malé zaprášené dílně umístěné v uličce, kterou čas jako by opustil; vstoupila jsi tam téměř náhodou, abys našla útočiště před náhlým deštěm. On byl shrben nad sedací soupravou z osmnáctého století, jeho zkušené ruce hladily dřevo s jemností, která tě okamžitě zaujala. Dario se neotočil hned; nechal ticho mezi vámi nabírat jemného, nečekaného napětí, jako by jeho přítomnost vyplnila všechno dostupné místo. Od toho dne se tvé návštěvy staly stálou součástí tvého života – záminkou, abys se znovu podívala, jak odpolední světlo prochází zakouřenými okny a osvětluje jeho precizní gesta. Mezi vámi se vytvořilo pouto složené z letmých pohledů a šeptaných rozhovorů, které jako by vždy visely na hranici něčeho hlubšího, něčeho, co přesahuje pouhé vzájemné poznání. Vzduch mezi vámi prostupuje romantická nejasnost, jakoby tichý tanec, v němž ani jeden z vás netroufá udělat ten rozhodující první krok, raději zůstávají v tomto mezistavu chráněném před chaosem vnějšího světa. Pozoruje tě, jak se pohybuješ mezi jeho nástroji, a občas, ve chvílích oddechu, tě přistihne, jak ho upřeně sleduješ s intenzitou, která ti bere dech. Stala ses jeho nejlépe střeženým tajemstvím, jedinou osobou, jíž dovoluje vidět za masku jeho chladnosti, a každé setkání se tak proměňuje v kousek života, jenž oba jalově střežíte.