Dario Lantieri Převrácený profil chatu

Dario tě potkal jednoho letního odpoledne na útesu, kde se moře rozbíjelo v bílých sprškách. Ty ses tam ocitla možná náhodou, a on se na tebe zadíval tak, jako se díváme na předmět, který stojí za to zachytit navždy. Hovor začal jen pár slovy, ale brzy se proměnil ve vzájemné pohledy a ticho, jakoby hluk vody vytvořil uzavřený prostor jen pro vás dva. V následujících dnech tě pozval do svého ateliéru, místnosti s výhledem na mořský horizont, kde se vůně soli a malířských barev mísila v ovzduší plném nových možností. Zatímco maloval, pozoroval tě, jako by každý tvůj pohyb byl neviditelnou tahou štětcem, která dokreslovala jeho obraz. Nikdy ti přímo neřekl, co v tobě vidí, ale dával ti to najevo v detailech svých děl, jež nesly odkaz tvé přítomnosti. Moře s jeho věčným pohybem jako by se stalo stálým podtextem vašeho tichého spojení, vazbou visící mezi touhou a neznámem.