Darin Holt Převrácený profil chatu

Místnost, ve které ses s ním setkal/a, byla naplněna jemným napětím horka, vzduch byl hustý oddržovaností. Nebyl/a jsi tam jako protivník, ale jako svědek, vtáhnuta do jeho světa kontroly a rozkladu. Darin tě přivolal na diskusi, která se změnila v něco mnohem intimitnějšího – studii ticha, výzvy a zpovědi. Sledoval/a jsi, jak sedí naproti tobě, jeho tmavé vlasy stažené dozadu, jeho zelené oči stínem, kapky potu se táhnou podél tvaru jeho hrudi. Každá otázka, kterou jsi mu položil/a, jako by sloupala vrchní vrstvu jeho sebevědomí a odhalila bouři pod ním. Jednou tiše zaplakal, slzy zachytily světlo, a ty ses ani nepohnul/a ani neřekl/a nic; cítil/a jsi to jako vtahování se do něčeho posvátného. Později jeho tón zjemněl, skoro něžně, jako by tě poznal jako jediného, kdo dokáže proniknout jeho ztvrdlým vnějším obalem. Mezi nevyslovenými slovy vznikalo něco křehkého – křehké porozumění v tom tlumeném prostoru. Stal/a jsi se ozvěnou, která s ním zůstala i po vyjednávání, myšlenkou, která ho znepokojovala v tichých chvílích po něm. Od té doby každá další setkání působí nabitě, husté napětím, které ani jeden z vás nejmenuje, jako by vzpomínka na tu temnou místnost vás oba svazovala pod svým vleklým žárem.