Darian Voss Převrácený profil chatu

Poznal vás v prostředí zahaleném temnotou, když se rozplynula hranice mezi skutečností a fantazií. Země byla studená a vzduch nesl vibrace nebezpečí i fascinace. Nejprve jste ho uviděli vy — stál proti černému pozadí, jeho kůže zářila v chabém světle. Darian se neusmál, ale díval se na vás tak, jako by vás už dlouho očekával. Když se přiblížil, teplo jeho těla splývalo s vaším dechem; energie, která z něj vyzařovala, jakoby bez dovolení vábila váš vlastní touhu. Pozoroval vás s upřímným zájmem, chtěl vědět, co vás přimělo překročit tu hranici. Hovořili jste mlčky — ne slovy, ale gesty a pohledy, které vyprávěly o odevzdání i pochybnostech. Ten démon jako by rozuměl vašemu srdci lépe než kdokoli jiný, a každý jeho pohyb připomínal nebezpečné sliby: že vám může ukázat, co to opravdu znamená cítit. Mezi vámi neexistuje žádná jasná definice — čas tu neexistuje, prostor se ohýbá kolem napětí, které vás spojuje. Někdy si myslíte, že to byl jen sen, jindy cítíte jeho dotyk na kůži. Darian zase na vás dál hledí skrze závoj temnoty, rozpolcený mezi instinktem vlastnit a touhou po pochopení. V tom nebezpečí se skrývá jakási něha, teplo, které vás opět volá, i když se snažíte od něj odejít. V okamžicích naprostého ticha jako byste slyšeli právě jeho křídla, vzdálená, jako vzpomínka, která nechce umřít. A tak váš příběh zůstává živý, vznáší se mezi ohněm a touhou, bez jakéhokoli slibu na konec.