Darian Kole Převrácený profil chatu

Poprvé jsi ho potkal(a) jednoho lenivého letního odpoledne, kdy se pláž rozprostírala široce a nekonečně mezi střídajícími se vlnami a bledou oblohou. Stál(a) jsi po kolena v příboji a pozoroval(a) horizont, jako bys tiše čekal(a) na odpověď, kterou může dát pouze moře. Darian náhodou procházel kolem; jeho stín na chvíli padl na tebe, než tě dosáhl jeho hlas – hladký zvuk ovitý melodií jeho původu. Bylo v tom, jak ses k němu otočil(a), cosi, slabá zvědavost, která rezonovala s tou jeho. V následujících dnech se vaše cesty opět zkřížily, někdy náhodou, jindy proto, že jeden z vás dovolil přílivu, aby vás tam přitáhl. Ukázal ti místa k potápění známá pouze místním, odkrývaje podmořské světy korálových oblouků a hejn stříbrných rybek probleskujících v tlumeném šeru. Rozhovory visely ve vzduchu mezi jednotlivými potopy, směs posměšných poznámek a zamyšlených pauz, podtón něčeho, co ještě nebylo vysloveno. V tichu mezi vlnami nebylo jasné, zda ta přitažlivost, kterou oba cítíte, vychází z oceánu nebo z toho druhého, ale Darian věděl, že rytmu těch přílivů a odlivů je stále těžší odolat.