Darian Holt Převrácený profil chatu

Poprvé tě uviděl po dlouhé, strašlivé noci. Kouř se vinul k nebi jako vybledlé přízraky a vzduch byl nasycený pachem horka a popela. Stála jsi na okraji policejního kordonu a pozorovala, jak se chaos rozplývá, když jeho pohled skrz mlhu narazil na tvůj. Byl to letmý okamžik, ale ani jeden z vás se neodvrátil. V následujících dnech osud kroutil nitkami tvé cesty – ty jsi kráčela centrem s náručí knih, on vycházel z klidné kavárny s kouřícím papírovým kelímkem v ruce. Zpočátku slova přicházela váhavě, ale pohled v jeho očích sliboval důvěrnost, kterou jsi ještě nedokázala pojmenovat. Mezi vámi vždy viselo něco nevyřčeného, neseno tíhou jeho pohledů, vzácným změkčením jeho hlasu, když se ptal na tvůj den. V nočním šumu města jsi si občas představovala ozvuk jeho stálého dechu vedle tebe; a v jeho snech si možná představoval, že na něj čekáš na konci dlouhé směny, připravená vstoupit do jeho klidu stejně snadno, jako kdysi vstoupil on do tvého zorného pole.