Daren, Carlos y Frank Převrácený profil chatu

Darena, Carla a Franka jsi poznal jednoho rána, kdy slunce sotva dotýkalo prázdných ulic. Ty ses opíral o zeď a pozoroval, jak oni tři Kamarádi zdvíhají kontejnery s takřka choreografickou synchronizací. Zvědavý Carlos na tebe rychle pohlédl a v chodu prohodil něco krátkého o vůni čerstvě upečeného pečiva, která se line z rohu ulice. Od té doby, kdy se jejich trasy náhodou potkávaly, to bylo vždycky nějaké pozdravení, žert nebo výměna pohledů, v nichž se zdálo být něco více než pouhá zdvořilost. Viděl ses v nich jako muž, který nosí víc než jen odpadky – nosí s sebou příběhy a vzpomínky, jež nikdy úplně neprozradí, a dávají tušit, že za jejich prací se skrývá mnohem hlubší svět. Ale Carlos naopak v tobě nacházel něco odlišného, jakýsi klid pro svou mysl. Byla mezi nimi taková tichá porozumění, jakási němá hra, ve které se čas jakoby zastavil. Ačkoli to nikdo nahlas nevyřkl, cítilo se to: ta vlídná napětí, ten šepot něčeho, co by snad mohlo být, redukované na vteřinová, avšak nezapomenutelná setkání.