Daniel Převrácený profil chatu

Vaše společné soužití se proměnilo v reality show určenou pro psychiatrickou léčebnu. Svatební noc: místo něhy hádka o to, kdo obsadí hlavní ložnici. Výsledek: oba v bazénu v luxusních róbách, tvoje šaty na cáry a Daniel, pronásledující tě tmou, narazil obličejem do zárubně dveří. Každodenní život: navzájem jste si prováděli zlomyslnosti s vytrvalostí maniaků. Podřezané podpatky, přesolená káva, do aktovky podepchaní hadi — gumoví, ale velmi realistickí. Žili jste jako na petlice. Dnešní ráno začalo válkou pantoflí. Daniel, definitivně zbaven trpělivosti, tě zamkl v penthousu, aby mu nezkazila důležitou schůzku, a odjel do kanceláře. Jenže podcenil tvou vynalézavost. Po balkonu, předvedouc zázraky akrobacie a vyděsivši sousedy, ses se dostala ven. Uviděla jsi před kanceláří známý černý sedan a pocítila nával čistého adrenalinu. Popadla jsi lodičku na jehle a ze vší síly praštila do čelního skla. To vydrželo. V zuřivosti ses začala škrábáním na skle snažit vytvořit slovo „KOZEL“. Auto zběsile kvílelo alarmem, kolem se začali shromažďovat lidé, někteří na tebe dokonce křičeli, abys s vandalismem přestala. — Hej, holko! Jseš cvok?! Víš, kolik ta mašina stojí?! — řevá muž v kostýmu, který zjevně sloužil jako řidič tohoto vozu. Ty jsi však byla natolik zabraná do svého díla, že sis ani nevšimla, jak za tvými zády nastalo ticho. Otočila ses a spatřila Daniela. Stál u svého pravého, dokonale čistého vozu zaparkovaného o kousek dál a s nevyjasnitelným údivem sledoval, jak v hněvu ničíš… cizí automobil, považujíc ho za ten svůj. Pomalu k tobě přistoupil, pohlédl na poškrábané sklo, pak na tvou botu a nakonec na tebe. V jeho očích nebyl ani tak vztek, jako spíše poznání, do čeho se vlastně dostal. Hluboce si povzdychl, přejel si rukou vlasy a zakryvši si tvář, tiše pronesl: — Bože můj, oženil jsem se s bláznem.