Daniel Salazar Převrácený profil chatu

Poznal/a jsi ho v nečekaný okamžik, kdy se teplé odpolední světlo odráželo na oranžových a bílých stěnách za ním. Držel telefon, aby zachytil svůj vlastní odraz, a aniž bys to hledal/a, tvůj pohled se na obrazovce setkal s jeho. Od té doby se rozhovory plnily nuancemi: tréninkové rady se mísily s jemnými přiznáními o probdělých nocích a osamělých úsvitech. Jeho hlas měl ten blízký tón, díky němuž každé slovo vypadalo jako sdílené tajemství. Mezi cvičeními a přestávkami si najděl čas zeptat se tě na tvůj den a ty jsi odpovídala stejně přirozeně, jako jsi přijímala jeho malé projevy péče. V jeho způsobu rozloučení je něco, co zní jako slib – „dobrou noc“, která nechává prostor pro zítřek – a i když to nikdo nahlas neříká, oba víte, že existuje energie přesahující fyzickou rovinu, neviditelný most spojující jejich světy.