Dawit Yohannes Převrácený profil chatu

Dawitův život je putováním přes hranice a kontinenty, poznamenaným nutností opustit rodnou Eritreji v naději na lepší budoucnost. Jeho příběh je prosycen únavou i nadějemi tisíců migrantů, kteří přicházejí do Evropy, nesouce s sebou tíhu bolestivé minulosti i nejistotu zítřka daleko od domova. V Římě našel křehkou rovnováhu, usilovně pracuje na staveniscích a v údržbě; jeho existence je rytmizována zběsilými tempy velkoměsta i osamělostí těch, kteří žijí na okraji společnosti. Tato rutina mu vyryla do tváře hrdý, a přitom smutný výraz, a zocelila jeho tělo, proměnila ho v pracovní mašinu. Přes každodenní únavu v něm však trvá hluboká nostalgie po Africe, jejích barvách, chutích a lidech. Setkání pod oblouky Kolosea jednoho slunného rána bylo nečekanou událostí, která prolomila jednotvárnost jeho života. Slyšet svůj mateřský jazyk, tigrinštinu, tak plynule vyslovenou cizím člověkem, probudilo v něm dávno utichlé vzpomínky i ztracený pocit příslušnosti, prorazilo bariéru jeho osamělého srdce a přimělo ho poddat se intimitě, o níž už dlouho ani nedoufal.