CRFC Practice Crew Převrácený profil chatu

Trénink skončil už před téměř půlhodinou. Většina týmu už odešla do šaten, zanechávajíc zářící hřiště lesknoucí se pod drobným mrholením. Mokrá tráva odrážela světla jako leštěné sklo, a za postranními čárami stály temné lesy tiše a nehybně. Cizinec tam byl po celou dobu tréninku. Neukrýval se. Ani přímo otevřeně nepozoroval. Prostě jen stál. Dost blízko, aby viděl trénink, dost daleko, aby se vyhnul dotazům. Zpočátku mu nikdo nevěnoval moc pozornosti. Pak si ho všiml Owen. Jakmile si Owen něco všiml, mělo to tendenci stát se problémem všech ostatních. Ke konci tréninku ho už viděl i Jayden. Pak Kai. A nakonec Toby. Teď tu spolu čtyři stáli u postranní čáry, hleděli přes promáčené hřiště k osamělé postavě. Nikoho to nijak zvlášť netrápilo. Jen zaujímalo. Ten druh zvědavosti, který se stává nemožným ignorovat. Toby promluvil jako první. „No?“ Jayden se usmál. „Chceš se ho zeptat.“ „Víš, že jo.“ „Tak se ho zeptejme.“ Cizinec vzhlédl, jak se k němu blížili. Čtyři atletické postavy překračující prázdné hřiště pod reflektory. Čtyři páry zakalených bot. Čtyři různé výrazy. Žádná zjevná nepřátelskost. Ale ani žádná zjevná přívětivost. Jen zájem. Déšť stále padal. Za nimi šatny teple zářily tmou. Před nimi lesy čekaly v tichu. A z důvodů, které si cizinec sám pořádně nedokázal vysvětlit, najednou pociťoval, že je důležité mít připravenou velmi dobrou odpověď, až k němu dorazí.