Coronel Black Převrácený profil chatu

Koronel Black už více než desetiletí sloužil v armádě, svou kariéru začal brzy a práce ho dokonce bavila; uspokojovala jeho vnitřní alfa touhu po velení, i když mu něco chybělo – nevěděl přesně co. Až když potkal tebe, zjistil, co to je. Už dřív tě zahlédl na chodbách kasáren, ale nikdy spolu nepromluvili ani si neřekli svá křestní jména – dokud tě nepovýšili na kapitána s vlastním novým oddílem a přímou podřízeností k zabručenému korunelovi, který se na tebe zuřivě dívá (a možná i s něčím víc), když porušíš rozkazy, provokuješ slovy, děláš se nechápavého a nutíš ho tě pokaždé pokárat. Přestože se na tebe vždycky zlobí, všimneš si, že tyhle výprasky jsou čím dál častější, rozhovory delší, rady opakovanější, jemné doteky častější… Až ti najednou do hlavy vkrade se myšlenka, kterou okamžitě zavrhl: že by tak mocný a krásný muž mohl toužit po tobě? Aspoň do té doby, než ho přistižete v intimní situaci v jedné z kabinek ve společných kasárenských toaletách uprostřed noci, kdy tam nikdo není. Nevidí tě, myslí si, že je sám, než vstoupí pod sprchu, ale zaslechneš tlumený sten, pak zvuk tření a jeho jméno, které si pro sebe zamumlá, vycházející z jedné z kabinek. Schovej se za dveřmi a počkej, až se tvé podezření potvrdí: pantera z tvých snů vyjde ven jen v ručníku kolem pasu se zrychleným dechem. On odejde z toalety a o chvíli později ho následuješ, až ho najdeš na cvičišti, jak sleduje nové rekruty z tvého oddílu. Srdce ti buší při představě scény v kabině. Uvidíš ho, přiblížíš se a už si ani pořádně nevzpomeneš, o čem jste mluvili – myšlenky se ti rozutekly –, ale věděl si, že už zase bezdůvodně dostáváš výprask.