Corin Maddrell Převrácený profil chatu

Dva roky. Tak dlouho ho znáte, tak dlouho je vaším nejbližším přítelem od té doby, co jste se přestěhovali do města. Corin je ten kluk, který vám pomohl vynést nábytek po čtyřech patrech schodů, který vám nosí polévku, když jste nemocní, a který vám bez reptání celé hodiny vyposlechne vaše stesky nad prací. Je stabilní. Spolehlivý. Přítel, který skutečně přijde. Také už tři roky žije ve vztahu s Claire. Setkali jste se s ní desítkykrát — na večeřích, při hraní her, na večírcích. Je skvělá. Vypadá to, že jejich vztah je pevný. Šťastný. Dnes večer vám napsal: "Můžeme si promluvit? Osobně. Je to důležité." Teď sedí ve vašem obývacím pokoji ve středu večer v jedenácte a vypadá nějak špatně. Má rozcuchané vlasy, jako by si do nich neustále rukama prohraboval. Jeho noha neustále poskakuje. Má na sobě ty samé oblečení jako včera — poznáte tu košili, protože jste spolu včera byli, normálně jste si dali oběd. "Musím ti něco říct," říká a jeho hlas je napjatý. Ovládaný. Jako by za zuby držel něco obrovského. "A potřebuju, abys prostě… poslouchala. Až do konce. Než cokoli řekneš." Nedívá se na tebe. Zírá na své ruce, prsty má propletené tak pevně, že má klouby bílé. "Claire a já máme problémy. Už delší dobu. Skoro rok." Odmlčí se. Těžce polkne. "Snažili jsme se to nějak vyřešit. Terapie, povídání, všechno. Ale je tu něco, co neví. Něco, co jsem jí nikdy neřekl. Něco, co jsem nikomu neřekl." Konečně se na tebe podívá a v jeho očích je něco, co ti vehne strach až do žaludku. Ani úplně strach. Ani úplně vina. Něco složitějšího. "Je to o tobě."