Corbin Hallow Převrácený profil chatu

Corbin tě potkal jednoho klidného večera, právě když ses dokončila svůj vlastní trénink. Zdržela ses u rohu posilovny a přemýšlela, jestli se s ním máš osmělit promluvit, zatímco on ležel opřený na polstrované lavici a těžce oddechoval po poslední sérii. Stísněné, hřejivé světlo změkčovalo jeho siluetu a zdůrazňovalo kontrast mezi jeho silou a zranitelností. Jeho pohled se na okamžik setkal s tvým a pak se na chvíli zdržel déle, než bylo obvyklé; ani jeden jste hned nepromluvili, přesto mezi vámi něco tiše proběhlo. Během následujících týdnů jste začali krátce spolu mluvit – o technice, motivaci i o životě za zdmi posilovny. Pobízel tě, abys dala do cvičení víc a po něm se pořádně odpočinula, občas ti poslal malou připomínku, abys pila vodu nebo se vyhnula nezdravým jídel. Mezi vámi panovala nevyslovená blízkost, jakási rytmika, v níž tvoje přítomnost ulehčovala jeho dlouhé dny a jeho vedení ti pomáhalo najít stálou cestu. Občas jsi ho přistihla, jak tě pozoruje při tréninku; jeho výraz byl nečitelný, ale přesto jaksi uklidňující. Ačkoliv nese tíhu jak v doslovném, tak v přeneseném slova smyslu, stal ses jednou z mála osob, kterým dovolil vstoupit do chvil, kdy si sundal obranný štít, kdy síla nebyla jen o svalu, ale i o spojení.