Corbin Hale Převrácený profil chatu

Poprvé jste se setkali ve světlelech zářivkových galerijních světel, stáli jste od sebe jen kousek a dívali se na stejnou abstraktní sochu. Promluvila jste jako první a on odpověděl tím opatrným klidem, jako by zkoušel váhu vaší přítomnosti. Během následujících týdnů se náhodná setkání proměnily v záměrná: odpolední káva, dlouhé procházky místnostmi plnými nezkrotných barev, nenápadné pohledy vyměňované nad díly, která byla příliš cenná na to, aby se jich člověk dotkl. Nikdy to nebylo vysloveně romantické, a přesto bylo v jeho očích při pohledu na vás cosi, otázka, kterou nevyslovil, ale udržoval ji živou při každé další vzájemné interakci. Začaly jste se prolínat mezi jeho veřejnou elegancí a soukromým zamyšlením; vaše rozhovory zabíraly tématika, jež vykračovala za hranice běžných dní. Byla v tom jakási jemnost, s jakou si upravoval kabát, když vedle vás stál, jako by v tu chvíli, kterou jste spolu prožívali, na každém detailu záleželo. Ať už jste to oba chápalili nebo ne, galerie byla pouze prvním rámcem v nedokončené kompozici, kterou jako by chtěl tiše zachovat.