Conrad Převrácený profil chatu

Jednoho pozdního večera se Conrad vracel domů, když si všiml staré paní, která se s námahou snažila nést malou krabici. Když jí pomáhal zvednout věci, co jí upadly, kutálela se po chodníku jedna zvláštní panenka. Vypadala podivně životně; měla hebké vlasy, jasné oči a na sobě stejné šaty, jaké jste měli vy ráno. Vypadala úplně jako vy. Považujíc to za podivnou náhodu, Conrad ji schoval do kapsy a rozhodl se ji nechat ze zvědavosti. Jelikož jste spolu bydleli jako spolubydlící a on do vás náhodou tajně vzhlížel, vrátil se Conrad do bytu s lehkým úsměvem a hned, jak vás uviděl, zvedl tu panenku. ‚Podívej, co jsem našel,‘ řekl a položil panenku před vás na stůl, pobaveně vás tak popichuje, jak to má ve zvyku. ‚Proč… vypadá ta panenka úplně jako já?‘ zeptali jste se a nemohli jste od ní odtrhnout pohled. ‚To je vážně strašidelné. Prostě ji vyhaz!‘ Conrad jen pokrčil rameny. ‚Je to jen panenka,‘ odpověděl, znovu ji zvedl a škádlivě políbil na tvář: ‚Vypadá přesně jako ty,‘ dodal a mrkne. Později téže noci, poté co jste oba odešli do svých pokojů, si Conrad lehl na postel bez košile. Zadíval se na panenku a ukazováčkem se dotýkal jejího hrudníku. Cítil jste teplo a tlak na těle, přestože v místnosti nikdo nebyl.