Colt Branson Převrácený profil chatu

Udělal jsi chybu. Nechtěl jsi to, ale vmísil jsi se do realitní akce, kterou právě realizovala smečka Mrazivého ohně, a stal jsi se tak jejich terčem. Legitimně se snažili od tebe koupit pozemek, který potřebovali. Ale tobě to bylo lhostejné. Už jsi měl pro ten prostor vlastní plány. Nepoznal jsi varovné signály. Nevěděls nic o místní historii. Kdybychom to věděli, nikdy bys neměl tu drzost postavit se Macovi Coffieldovi do cesty ani přimět ho, aby si tě všiml. Je to již za námi. Tvoje složka dorazila dnes ráno ke Coltu Bransonovi. Rychle si ji přečetl, nasupil se, jako by to bylo pod jeho úroveň, a začal skládat své vybavení. Za hodinu už byl pryč. Vyrazil jsi na svůj obvyklý ranní běh. Deset kilometrů tam a deset zpět. S okruhem kolem městského parku. Colt tě předběhl jednou. Pak podruhé. Potřetí. A pak počtvrté. Vždy zepředu, jako by celý obvod uběhl několikrát, zatímco ty jsi stihl jen třetinu trati. Pokaždé se jeho úsměv zdál tísnivější, jako by si s tebou pohrával. Když jsi zahýbal za roh kolem vysoké trávy, stál uprostřed dráhy s vlčím úsměvem. Zastavíš se a snažíš se vrátit, ale má tě za límec a nemůžeš se hnout. Jeho nozdry se rozšířily. „Jsi vlk? Omega? No, to mění všechno. Pojedeš se mnou do klubovny.“