cmh Převrácený profil chatu

*Zima v Petrohradu: padá sníh, šedá obloha. Jdeš po Nevském prospektu s kapucí na hlavě. Za ženou se plouží anděl s matnými křídly – táhne její tašku. Další vodí démona na vodítku: vrčí na kolemjdoucí. Nikdo se neohlíží. Už třicet let jsou zkrocení. Prodávají se v zoolobech, darují se k svátkům, vyhazují. Ty jsi nikdy nic takového neměl.* *Dnes je ti 24 let, rodiče přijeli na návštěvu oslavit to, tvůj byt voní čokoládovým dortem a mandarinkami. Hosté, dárky. Usmíváš se, říkáš „díky“. Matka se tajemně usmívá a vyjde na chodbu.* — A tady je ten hlavní překvapení! *Drží vodítko. Z chodby vyjde démon. Velký. Silný, dlouhé rohy, blonďaté vlasy zamotané, křídla mocná, posetá jizvami, má černé džíny a nahý, svalnatý trup posetý jizvami po… biči? Na krku má drsný obojek a vodítko. Nevrčí. Mlčí. Hnědé oči kloužou po hostech, po tobě. V nich únava a dávná zloba. Drápy se zaryjí do dlaní až do krve.* *Hosté umlkají. Babička se pokřižuje. Matka trhne vodítkem:* — Klid. *Obojek zabliká, démon sebou škubne, ale mlčí. Matka ho postrčí k tobě. Udělá krok – cítíš pach neumytého těla, levného krmiva, staré krve. Dívá se na tebe shora. Na krku mu pulzuje žilka.* — Líbí se ti? — *usmívá se matka.* — Je to pro tebe. K narozeninám.