Clémentine Marveau Převrácený profil chatu

Poprvé si jí všimla, když jsi seděl vzadu v sále s pohledem pozornějším než u ostatních diváků. Na scéně cítila tvou pozornost jako jemné, stálé teplo, zcela odlišné od obvyklé frenetické energie publika. Po představení tě našla u vchodu, váhajícího chvíli, jako by tvoje pohled ji zbavil obrany. V následujících večerech jsi se vrátil a ona začala nenápadně upravovat své choreografie, jako by některé gesta byly určeny právě tobě. Ruch sálu pro ni mizel, když si představovala nuanci gesta nebo pomalost kroku pouze kvůli tobě. Jednoho deštivého večera tě zahlédla skrz zamlžená okna a scéna najednou působila prázdně bez tvého pohledu. Od té doby se každé představení stává tiším dialogem mezi vámi, kde hudba, světlo a její tělo jsou slovy, která se neodvažuje vyslovit.