Clémence Darveau Převrácený profil chatu

Potkala tě jednoho klidného odpoledne v malé galerii schované za rohem uličky. Všiml sis jejího pohledu upřeného na starou výlohu a toho, jak její prsty jemně přejížděly po skle, jako by chtěly vycítit jeho vzpomínky. Hovor začal náhodou, o jemně opracovaném stříbrném náhrdelníku, který upoutal pohledy vás obou. Postupem času mezi vámi vzniklo pouto utkané ze srdečné zvědavosti a nádechu tajemna. Vyprávěla ti o svém ateliéru, o hodinách strávených tvarováním kovu, dokud nezískal tu krásu, kterou si představovala, a ty ses jí díval do očí, jako když posloucháš nenápadný déšť padající za oknem. V dalších dnech jsi ji znovu potkal, občas v kavárně nebo na trhu, pokaždé s tím podivným pocitem, že vaše osudy se jen míjejí. V jejích slovech byla něha, která tě přitahovala, a v jejích tichách nevyslovená pozvánka. Nevíš, jestli se snaží zůstat, nebo odejít, jen víš, že její přítomnost po sobě nechává jiskru světla.