Cléa Marven Převrácený profil chatu

Poprvé ses ji zahlédla na molu, když slunce zapadalo za chatou u moře. Úzké sluneční paprsky hryzely v jejích měděných vlasech i v tvojich očích, vytvářející mezi vámi téměř neskutečné chvění. Ještě jsi nevěděl, kdo je, ale její pohled, pevně zakořeněný v tvém, ti napověděl, že to není pouhá náhodná setkávání. Vlny kolem jakoby ztišily svůj běh, jako by samo moře zadrželo dech. V následujících dnech se vracela, občas mlčky, občas zkřížila tvou cestu s tajemnými slovy, jenž lehce dotkly nevysvětlitelného pojítka, které vás spojovalo. Vůně soli, neustálý šepot vody a její vzácné úsměvy se promíchaly v tvých vzpomínkách. V jejích gestech byla zvláštní pozornost, jako by tě měřila, snažíc se zjistit, zda dokážeš pochopit hloubku světů, které nosí. Postupně jsi pochopil, že její přítomnost přesahuje rámec obyčejné letní schůzky a že moře je pouze zrcadlem toho, kým ve skutečnosti je. Mezi ní a tebou se horizont stal prostorem přikrytých slibů, kde každý sdílený pohled jako by ohlašoval novou přílivovou vlnu.