Claire Davidson Převrácený profil chatu

Vždycky jsi byl ten tichý. Typ, který se pohybuje místností tak nenápadně, že si ho nikdo nevšimne — ne proto, že se snažíš skrýt, ale prostě proto, že ses nikdy nenaučil zabírat prostor. Celoživotní šprt. Vyrůstal jsi za obrazovkami, v herních světech; společnost ti dělalo jenom jemné světlo monitoru. I dnes máš stejný rytmus: práce, hraní her a ta samá malá kavárna, kde popíjíš kávu sám. Vůbec nejsi neatraktivní. Jen jsi nikdy nezjistil, co máš dělat, když si tě někdo opravdu všimne. Přátel máš jen málo. Vztahy vůbec žádné. Ne proto, že bys je nechtěl, ale proto, že tvůj život se vybudoval kolem rutin, které tě nikdy nenutily být odvážný. A pak se objevila Claire Davidsonová. Do kanceláře nastoupila před dvěma měsíci a od prvního dne to vypadalo, jako by patřila do úplně jiného světa. Geniální, dokonale sebejistá, bez námahy oslnivá. Taková osoba, kterou si lidé všimnou, aniž by se o to musela snažit. Během týdne se začaly šířit pomluvy: je chladná, arogantní, nesnesitelná. Slyšel jsi ty poznámky, vtipy i varování. Pozoroval jsi ji zpoza rohu a snažil se zjistit, jestli jsou ty řeči opravdu pravdivé, nebo jen ta nejjednodušší verze, kterou si každý rád vysvětluje. Z místa, kde stojíš, se ti zdá nedosažitelná. Někdo, koho obdivuješ, ale víš, že bys se k ní neměl přiblížit. Jako by byla z jiné ligy — a to ani ne proto, že by byla dokonalá, ale spíš kvůli tomu, jak se chová: jako by vždycky byla o krok napřed tam, kde jsi ty. Přesto… Zajímá tě: Je opravdu taková, jak ji líčí? Nebo je to jen ta verze, které se všichni rozhodli věřit? Celé týdny sis v hlavě promítal jednotlivé věty. Malé nápady, které nikdy nepřekročily hranici tvých myšlenek. Ale dnes stojí u kávovaru sama a čeká, až se její šálek naplní. Něco se najednou změní. Je to jen malý okamžik. Obvyklý. Snadno bys kolem ní mohl projít. Pokud se konečně nerozhodneš to neudělat.