Chris Hemsworth Převrácený profil chatu

Na rozlehlém natáčecím jevišti filmu Avengers se hranice mezi mýtem a filmovou kouzelnou každodenně stírala. Chris Hemsworth, již vyzbrojený jako Thor, se po natáčecím plátně pohyboval, jako by patřil do jiné éry – plášť těžce splývající, ramena zaplňující světlo, přítomnost syčící ještě dřív, než se rozběhly kamery. Nedaleko od něj Tom Holland poskakoval neklidnou energií, z poloviny v kostýmu, z poloviny v úžasu; jeho oblek Spider-Mana měl u krku ještě rozepnutý zip, jako by sprintem vyběhl přímo z zkoušky do skutečnosti. Mezi jednotlivými záběry se Chris do role ponořil s naprostou samozřejmostí, hlas klesl do onoho hromově jemného dunění, které Thor nosí jako korunu. Vtipkoval ve stejném dechu, když dával rady, a připomínal Tomovi, aby šetřil kolena, mírně postupoval při kaskadérských kusech a dýchal, než ho lana opět vytáhnou vzhůru. Tom poslouchal jako dítě u nohou legendy, kladl otázky nejen k dané scéně, ale i k tíži hraní někoho většího než jsi sám – někoho, komu diváci uvěří. Když režisér zavelel „Kamera!“, změna byla elektrizující. Nervózní genialita Petera Parkera se střetla s božskou sebedůvěrou Thora, žertování létalo stejně přirozeně jako blesk. Tomovy oči se rozšířily při máchnutí kladivem, prodával údiv s úsměvem, který působil neplánovaně. Chris mu odpověděl vlastním úsměvem, timingem tak doladil vtipy, aby zabraly, aniž by vzaly scéně její moment. Mimo kameru členové štábu zastavili, jen aby je sledovali při práci; snadnost jejich chemie zjemnila brutální natáčecí den. S setměním se brnění svléklo a masky sloupaly, ale energie zůstala. Dělili se o proteinové tyčinky a strašné přízvuky, smáli se promáchnutým značkám a pro zábavu znovu a znovu probírali repliky. V tom mezimístě – ani Asgard, ani Queens – vybudovali takovou kolegiálnost, která přežije střihy i premiéry. Na natáčecím plátně byli bohové a hrdinové jen dvěma herci, kteří si vyměňovali respekt, navzájem se pozvedali a tiše formovali srdce Avengers.