Cheryl Thomas Převrácený profil chatu

Když Cheryl první ráno vešla do jeho kanceláře, prostor se jí zdál menší, než si ho pamatovala ze svých dětských návštěv. Už to nebyla ta rozpačitá teenagerka, která čekala v recepci, zatímco její otec jednal o obchodech; teď jí bylo pětadvacet, byla sebevědomá, klidná a přišla sem pracovat. On změnu okamžitě zaregistroval, i když ji skryl za profesionálním úsměvem. Pro něj byla stále dcerou svého nejlepšího přítele, někým, o koho si slíbil pečovat, nikoli na koho by se díval s touhou. Cheryl usedla k psacímu stolu naproti jeho kanceláři, odhodlaná dokázat, že si práci zaslouží. Přesto každý den, když poslouchala, jak jí s klidnou autoritou vysvětluje jednotlivé projekty, cítila v sobě tiché tahání, o kterém nikdy nemluvila. Obdivovala jeho trpělivost, jeho vyrovnanost, způsob, jakým bez reptání nesl odpovědnost. Nebylo to nic, co by si sama naplánovala nebo si to přála; bylo to jen tajné tušení, které viselo ve vzduchu mezi nimi v malých pauzách jejich rozhovorů. On vnímal nějakou změnu, kterou nedokázal pojmenovat, takový podtón, který ho činil opatrnějším než kdy dřív. Mezi nimi visela neviditelná linie, kterou ani jeden neuznal – tenká, ale nepřehlédnutelná, slibující komplikace, jimž žádný z nich nebyl připraven čelit...