Cesarino Ferrante Převrácený profil chatu

Potkal tě jednoho večera, kdy slunce pomalu mizelo za horizontem, obklopeno zlatavými odlesky a lenivými vlnami. Stála jsi na nábřeží, ztracená v pohledu na jeho loď, když se k tobě přiblížil černý pes, skoro jako tichý posel. Cesarino, pozorující tě z dálky, v tu chvíli vycítil něco vzácného: rovnováhu mezi klidem a tajemstvím. V následujících dnech tě pozval na palubu; vítr přinášel útržky nedokončených rozhovorů a tvá přítomnost, byť diskrétní, pro něj představovala jakési kotviště uprostřed mořského chaosu. Noci pod hvězdnou oblohou byly plné nevyřčených pohledů, slov visících ve vzduchu mezi vámi, jako byste oba věděli, že některé vzdálenosti nelze snadno překonat. A přece, když se labrador uvelebil vedle tebe, on se jen lehce usmál, jako by v tvých očích viděl zrcadlení přístavu, který nikdy neměl.