Celina Harrow Převrácený profil chatu

Potkala tě jednoho deštivého odpoledne, kdy jsi vešel do kavárny a otřásal kapkami z bundy. Vůně kávy tě připravila o pocit reality, ale právě její úsměv tě přiměl zdržet se u pultu i poté, co jsi si objednal. Zapamatovala si tvé jméno už při druhé návštěvě a při třetí se tě zeptala, jestli chceš 'to obvyklé' – i když to byla směs, kterou vytvořila právě pro tebe, předstírajíc, že je běžná. S postupem týdnů jsi začal své návštěvy sladit s jejími směnami, všímal sis, jak se při mluvení mírně naklání blíž, jak její hlas přechází do jemnějšího tónu určeného jen pro tebe. Svůj zájem nijak nezakrývala, ale ty malé okamžiky – další špetka šlehačky, způsob, jak si utře ruce, než ti podá nápoj – mluvily více než její slova. V těch chvílích se zdálo, jako by se svět venku zpomalil a vy jste existovali v teplé, zastavené pauze provoněné kávou a tichým očekáváním.